pátek 19. srpna 2016

Přečteno: V jako Vendeta - Alan Moore, David J. Lloyd


Po Zátopkovi jsem si uvědomila, že moje povědomí o komiksech je mizivé. Vlastně, abych byla upřímná, tak žádné. Vyhledala jsem si pár článků týkajících se rad pro začátečníky v komiksu a v doporučovaných knihách byla právě tato. Film mám opravdu ráda, takže jsem se na knižní předlohu docela těšila.

Informace o knize na GoodReads.

Jak už jsem zmínila, nejsem (zatím) komiksový fanda, takže spoustu věcí asi nedokážu ocenit nebo naopak odhalit chyby ve scénáři a podobně. Jak jsem pochopila, tak V jako Vendeta je pro fanouška evropského komiksu základ. Nebo minimálně některá z Mooreových prací.

Hlavní postava V je těžko definovatelná postava, je padouch i klaďas, je poměrně rozpolcenou osobou. Kniha nás vtáhne do děje na konci devadesátých let minulého století, kdy je Velká Británie diktaturou. Celý národ kontroluje Oko a Ucho. Všechno, co zmíněné orgány zjistí následně řeší Nos a Prst. Londýn je temnější než kdykoliv před tím a fašismus tu kvete. V je člověk, na kterém byly prováděny pokusy a on při nich získal neobyčejné schopnosti. Tenhle člověk nenávidí všechny ty, kteří stojí za tím, co se stalo jemu a co provádí s celým národem a začne se mstít. Msta anarchisty V probíhá ve velkolepém stylu a nechybí ani květinová výzdoba. A tím se startuje revoluce!

Hned na úvodu se do příběhu dostává i Evey, díky které se dostává čtenář V víc pod kůži, protože jí postupně odhaluje svá tajemství. Zatímco V páchá své malé atentáty, snaží se Evey pochopit, co se s ní děje a stává se částečně jakousi loutkou samotného V.

Příběhem se prožene poměrně dlouhá řada postav, přičemž příběh většiny z nich je vyprávěn do hloubky. Psychologie jednotlivých postav je zpracovaná parádně a samotný V je dokonale rozporuplnou bytostí. Abych se přiznala, nemůžu se ještě ani dva dny po dočtení (při psaní téhle "recenze", která vlastně recenzí není) rozhodnout, jestli jsem ho měla ráda. Není to totiž tak úplně člověk, se kterým bych se chtěla setkat. Postupem času jsem nebyla dojmu, že to, co dělá je především jeho soukromá vendeta, kdy ho nezastaví nic a nikdo, nikoliv boj za svobodu, jak se to původně tváří. Což vlastně asi dává smysl, vzhledem k titulu knihy.

Kresba komiksu se mi líbí. Není to ten moderní styl, jaký vídám třeba u nových marveláckých věcí, ale ono se také nejedná o žádnou novinku a není to žádná Amerika. Příběh je skvěle propracovaný, dialogy jsou zajímavě a vyjadřování V mě hodně bavilo. Systém, který ovládá Británii mi hodně připomínal totalitu, kterou vykresluje Orwell v 1984 (musela jsem tuhle knihu zmínit). Jeden problém jsem ale přece jenom měla - chvílemi jsem se v ději maličko ztrácela. Nevím, jestli to je způsobené tím, že na grafické příběhy nejsem zvyklá nebo prostě tím, že některé pasáže jsou opravdu zmatené. Občas mi prostě chvíli trvalo, než jsem se zorientovala o kom se zrovna bavíme a v jaké lokaci jsme.

Čemu se nemůžu ubránit je srovnání s filmem. Jak jsem z několika málo článků a rozhovorů zjistila, tak samotný Moore asi není z filmového zpracování nijak nadšený. Pro mě je naopak V jako Vendeta jedním z nejoblíbenějších snímků vůbec. Je pravda, že V je tu poměrně miloučký revolucionář (s úžasně famózně dokonalým hlasem Hugo Weavinga) v komiksu je to ale znatelně drsnější figurka. 


Informace o knize:
Autor: Alan Moore, David J. Lloyd
Název: V jako Vendeta
Originální název: V for Vendetta (vydáno 1982)
Překlad: Richard Podaný (vydáno 2005)
Počet stran: 286
Nakladatelství: BB art

Můj názor:
Když jsem se rozhodla, že to s komiksy zkusím, tušila jsem, že to nejspíš nebude úplně jednoduché. No a kupodivu je boj já vs. komiks poměrně vyrovnaný. Učím se chápat souvislostí s obrázků, všímat si detailů, kterých tady v grafice moc nebylo, a užívat si příběh vyprávěný zlomkem textu oproti klasické knize. 
V for Vendetta patří k mým oblíbeným filmům, takže jsem pociťovala výhodu v tom, že jsem tušila, co se bude dít. V některých pasážích mi znalost filmu moc pomohla zorientovat se v ději.
Celkově si myslím, že tahle kniha je skvěle odvyprávěným příběhem, který má hloubku a je dost psychologický. Žádné hloupé plácání o nesmyslech, sem tam trocha latiny a lekce filozofie, ale také poměrně dost akce a rychle se vyvíjející děj. Hodně prostoru dostávají i vedlejší postavy, takže se nejedná o žádné ploché charaktery na jedno použití. Super vykreslená je i pošmourná atmosféra listopadového Londýna, která se dá místy skoro krájet a do toho lehká poetičnost vyjadřování se samotného V. Za zmínku stojí i český překlad, který se dle mého názoru povedl. Myslím si, že je V jako Vendeta skvělý příběh, kterému rozhodně stojí za to věnovat pozornost.

Čtyři a čtvrt losa z pěti!

Žádné komentáře:

Okomentovat