čtvrtek 11. srpna 2016

Přečteno: Metro 2033 - Dmitry Glukhovsky


Někdy koncem loňského roku mi kolegyně v práci horlivě doporučovala tuhle post-apokalyptickou hitovku z moskevského metra. Odolávala jsem úspěšně, ale přicházela další doporučení (a množily se díly...) a já začala být smutná, že na tohle téma nemůžu vést diskuze s přáteli...

Detaily o knize třeba na Goodreads.

To se tak prostě stane, že světem otřásá jaderná válka. Nikdo nechce sublimovat nebo vyměnit rýmičku za nemoc z ozáření, takže i přes veškerou snahu zničit konečně lidstvo se vším všudy zase pár akčních jedinců přežilo. Seznamujeme se s komplexem moskevského metra, ve kterém žije několik tisíc lidí, kteří přežili peklo na zemi a stihli se zavrtat pod zem. Jednotlivé stanice fungují jako mikroměstečka. Někde se specializují na pěstování hub, jinde chovají prasata a slepice. Na některých stanicích jsou jednotky stopařů, kteří hledají na povrchu vše, co by mohlo být užitečné lidem v temných chodbách. Obchod vzkvétá, politika se stanici od stanice liší, stejně jako smýšlení jejích obyvatel. Ve výsledku by to mohla být docela idylka. Jenže na některých stanicích se čas od času objeví nějaká ta příšerka nebo se naopak někdo ztratí nebo celkem bezdůvodně zemře při výletu tunelem do jiné stanice.

Naším průvodcem příběhem je Arťom. Mladík, kterého jako malého kluka zachránil neznámý muž před tím, aby se stal svačinou pro krysy tak, jako jeho matka. Arťom si žije svůj relativně bezpečný život ve stanici VDNCh, kde ale začne přibývat návštěv ďáblů, jak jim metrolidi říkají. Do toho se zde setká s člověkem, kterému vyžvaní detaily jedné své klukoviny, načež ho tenhle pán Hunter začne vydírat a udělá si z něj kurýra. Arťom se jako neohrožený hrdina vydává do temných chodeb metra bojovat se všemi těmi ďábelskými bytostmi a je plný odhodlání metro zachránit a svůj úkol splnit.

V zásadě se celý příběh odvíjí poměrně monotónně. Arťom někam jde, tam si hned udělá kamaráda, který je ochotný za něj skoro položit život, něco se zkomplikuje, takže změní vytipovanou trasu, dojde na místo určení, kde zjistí, že tam měl být už dávno a teď už má být někde jinde a tak jde dál. Přitom svém naprosto nelogickém putování zvládne vyprodukovat spoustu zvláštních dialogů a udělat kopec naprosto nesmyslných rozhodnutí. Aby to nebyla úplně nuda, tak má nějaké ty superschopnosti, ale vyvažuje to fakt, že je poměrně natvrdlý. Na jednotlivých stanicích metra potkává nejrůzněji smýšlející komunity obyvatel od nácků, satanistů přes jehovisty a komunisty až po kanibaly. Aha! No a aby toho absurdna nebylo třeba náhodou málo, tak není čtenář ochuzen o hluboké filozofické úvahy na spoustu různých témat. Uhm.




Informace o knize:
Autor: Dmitry Glukhovsky
Název: Metro 2033
Originální název:  Метро 2033 (vydáno 2005)
Překlad: Rudolf Řežábek (vydáno 2010)
Počet stran: 472
Nakladatelství: Knižní klub


Můj názor:
Jak já jsem ráda, že už mám tuhle knížku za sebou! Pro lepší atmosféru jsem ji četla při cestování vlakem - koleje jako koleje, no ne? - ale ani trochu to nepomohlo. Začátek mě nebavil, ale pak to začalo vypadat slibně a příběh mě pohltil. Netrvalo ale dlouho a já prokoukla, že tohle nebude můj šálek čaje. Arťom dělal naprosto nelogická rozhodnutí, postavy se vlastně celkově chovaly docela zvláštně a celý ten děj na mě působil jako kdyby autor od začátku vůbec netušil, kam to celé bude směřovat. Takže Arťom šel, došel a pak šel zase někam jinam, protože - doplňte prakticky libovolný důvod - Do toho mě naprosto zarážely ty prapodivné filozofické pasáže a naprosto nahodilé kulturně politické složení metra. Zajímalo by mě, jak autor vykoumal sekťácké kanibaly a jejich Velkého červa nebo jak se ten nesmysl jmenoval. Podle mě by si měl najít někoho, kdo mu do matroše nebude sypat omítku.
Celkově si myslím, že nápad to byl velmi dobrý, provedení mě velmi zklamalo. Potenciál zůstal naprosto nevyužitý. Za mě další instantní nuda. 
Dle ohlasů na internetu je prý druhý díl slabší než první, takže sérii Metro nedočtu. Rozhodně ne teď, ale nevylučuji, že se třeba do dalšího Metra někdy v budoucnu nepustím. Až se mi třeba začne stýskat po krysích pirožkách nebo tak něco...

Dva losové z pěti. Fakt to byla docela nuda.

6 komentářů:

  1. Taky se na knihu chystám, ale tahle recenze trochu snížila má očekávání :D Nelogicky se chovající postavy nemám moc ráda, takže uvidím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele možná lepší čekat méně a pak být mile překvapená, ne? Osobně jsem od takhle dobře hodnocené knihy čekala víc, ale v závěru mi to přišlo tak trochu jako slátanina. Názory většiny jsou ale jiné, s moc negativními komentáři jsem se zatím nesetkala, takže uvidíš :)

      Vymazat
  2. Knihu mám také v plánu, tak snad se k ní brzy dostanu a jsem zvědavá, co na ni řeknu já :D :)
    Po Tvém názoru se toho malinko děsím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já od toho možná měla zbytečně velká očekávání, každopádně si stojím za tím, že tahle knížka měla na víc. Třeba Tě to ale bude bavit a předčí všechna Tvá očekávání :) Jsem zvědavá na recenzi!

      Vymazat
  3. Od tohoto autora jsem si pořídila Budoucnost. Na tu knížku jsem se tak těšila! Když jsem si ji přinesla domů, skoro hned jsem se do ní pustila. Jenže jsem se nemohla začíst. Po několika desítkách stran jsem knížku odložila s tím, že asi nebyl správný čas. Po roce jsem se do ní pustila znovu a taky nebyl správný čas. Teď je otázkou, jestli je tahle knížka o správném načasování, nebo je to o knize.. Styl psaní autora není pro mě příliš obvyklý, takže je těžší u takové bichle vydržet..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budoucnost jsem zatím v ruce neměla, ale pokud budu chtít dát Glukhovskymu ještě šanci, tak chci asi zkusit něco mimo Metro.
      Docela chápu, že autor nemusel sednout, obzvlášť pokud je to tak pomalé jako začátek Metra. Celkově mám dojem, že tenhle pán měl z pekla štěstí a dostal promo, které předběhlo jeho talent. Ale po jedné knize mi nepřísluší vynášet takhle velké výroky, takže se k němu ještě někdy asi vrátím.

      Vymazat