Přečteno: Cech objevitelů: Cesta do Shambhaly

Na webu Omegy jsem zahlídla možnost ucházet se o recenzní výtisk téhle megalomanské záležitosti, která mě poměrně dost zajímala. Vzhledem k tomu, že nepíšu recenze, ale spíš hejty, nečekala jsem, že bych knihu mohla dostat. Nejspíš jsem v žádné konkurenci obstála a s drobným zpožděním mi kniha dorazila. No, přátelé... je obrovská! Děkuji!

Informace o knize najdete TADY!

Po vybalení jsem málem spadla ze židle. Věděla jsem, že se jedná o velkou knihu, ale těch více než sedm set stran působí vážně majestátním dojmem. Vzhledem k použitému papíru je tenhle mazlík poměrně těžký a formát se tak úplně nehodí na cestování nebo čtení v posteli, což jsou místa, kde si nejčastěji čtu. Smířila jsem se se čtením u stolu hned po letmém prolistování. Já se do té knihy totiž zamilovala na první otevření!

Grafická úprava je pravděpodobně hlavním tahákem a největší předností tohoto díla (hned po jménu Kevin Costner na obálce, samozřejmě). Jednotlivé stránky mají úpravu starého hnědého papíru a do detailu je vyvedená i předsádka. Kniha je plná ilustrací z nichž ty, které uvádějí jednotlivé knihy příběhu jsou celostránkové, celobarevné a velmi povedené. Svým zpracováním se Cech objevitelů staví přesně na pomezí románu a grafického příběhu. V psaných pasážích se objevují ilustrace, které s dějem přímo souvisí, komiksové části jsou dle mého poměrně statické, často zachycují dialogy, ale dočkáme se i obrazové vyjádření akce, které rozhodně stojí za to.

Poměr komiksu a textu odhaduji přibližně na 80 ku 20. Samotného textu v knize vážně moc není a když už, tak se jedná o popisování děje z pohledu vypravěče s naprostým minimem dialogů. Vypravěč nás často oslovuje jako "laskavého čtenáře" a jazyk, kterým příběh vypráví je řekla bych... dobový. Netuším, zda se občasná kostrbatost objevila až s překladem, ale příběh je vyprávěn takovým tím těžkým a květnatým jazykem začátku minulého století (do toho ale občas dostaneme slovo jako třeba "squater" a nádech začátku dvacátého století je ten tam). V psaných částech si také přečteme cestovatelský deník jedné z hlavních postav, který se trochu vymyká tomu škrobenému stylu vypravěče. On je tenhle deníček totiž psaný dost od plic a je poměrně slušně akční.

Komiksové pasáže jsou naprosto skvělé. Kresba se mi vážně moc líbí, ale je třeba brát v potaz, že komiksům nerozumím a hodnotím jako člověk, který obecně dává v knihách (zatím) přednost klasickým psaným příběhům. Jak zmiňuji výše, většina obrázkových vstupů řeší dialogy, ale později v knize se čtenáři dočkají i zásadních akcí zachycených obrazem.

Co se týče samotného příběhu, tak ten stejně jako jazyk knihy není jednoduchý. Jedná se o komplexní vyprávění, kdy se ze střípků mozaiky skládá celý obrázek. Kniha se chce řadit po bok autorů klasických dobrodružných příběhů a pokud jste někdy četli cokoliv od Vernea nebo Kiplinga, tak jistě víte, že to nejsou příběhy snadno stravitelné pro dnešního rozmlsaného čtenáře. Text je často popisný, protože se děj odehrává ve vícero lokacích a je třeba je čtenáři představit. Do toho zapojte jazyk s přiměřeně dobovým podtónem a ústřední postavy, které právě dezertovali z armády, takže klejí jako pohané a vyjadřují se, mírně řečeno, hulvátsky. Postav je v knize poměrně dost, ze začátku jsem měla problém se v nich orientovat, ale s dalšími obrázky jsem si ke jménům přiřadila tváře a šlo to samo. Překvapilo mě, že i přes velké množství figurek v příběhu je téměř každý charakter rozumně vyprofilován a už jen podle hlášek a chování si je nebudete plést (nehledě na to, že se tam sem tam mihne i docela fešák, ehm...).

Celý děj se točí okolo ústředního problému - objevení mystické Shambhaly. Místa, které popisují jednotlivá náboženství a kulty a místa, které občas někdo navštíví a proto mají naši objevitelé v rukou střípky informací. Nejde jen o malý turistický výlet, jak by se mohlo zdát, samotná návštěva onoho místa má dost stěžejní význam pro některého ze členů Ogdenovi výpravy. Příběh se rozplétá postupně, dost komplikovaně a není nouze o intriky a nečekané dějové zvraty. Připojují se prvky fantasy a děj je zahalený do jakési roušky tajemna, která má nejspíše udržovat napětí a ve čtenáři pěstovat touhu číst dál. Rozhodně nemůžu opominout všemožné dopravní prostředky, pro které mám zásadní slabost. Kromě dopravy tehdy obvyklé, tedy lodní a železniční, se část děje odehrává za přítomnosti vzducholodě (ááách!) a nepřijdou si zkrátka ani fanoušci Kapitána Nema. Gradace příběhu a samotný závěr ve mně vzbudil jednu myšlenku - jak s tímhle hodlají autoři naložit do dalších dílů?

(Zdroj:http://www.databazeknih.cz/images_books/28_/284586/big_cech-objevitelu-1-cesta-do-shambhal-0tD-284586.jpg)

Informace o knize:

Autoři: John Baird, Kevin Kostner, Rick Ross
Překlad:  Marek Čtrnáct
Název: Cech objevitelů: Cesta do Shambhaly (2016)
Originální název: The Explorers Guild: A Passage to Shambhala
Počet stran: 784
Nakladatelství: Omega

Můj názor:

První dojem byl, že tuhle knihu naprosto zbožňuji a bude krásná a boží, protože je prostě nádherná. Jenže, ouha, přišel zásadní kámen úrazu. Po přibližně sto stránkách jsem byla zmatená jak lesní včela. Moc jsem nerozuměla vypravěči, nechápala souvislosti, postav se na mě vysypalo strašně moc a měla jsem pocit, že nikdo a to včetně autorů netuší, která bije. Dalších pár desítek stránek jsem měla chuť knihu odložit i přes fakt, že jsem ji dostala a existuje nějaký závazek.

Nakonec jsem sebe samotnou překonala a jsem za to velmi ráda. Naladila jsem se na vlnu dobrodružství a měla jsem problém se od knihy odtrhnout. Příběh mě pohltil, já si našla své oblíbence a zajímalo mě, jaké budou jejich další osudy. Pravdou zůstává, že tohle čtení nebylo snadné a nenazvala bych ho odpočinkem. Čas od času jsem se k některým pasážím vracela, občas jsem procházela panely komiksů dvakrát, protože jsem nepochytila souvislosti a co je nejhorší - musela jsem číst u stolu, protože tahle kniha se prostě nedá udržet nad hlavou při čtení v posteli (a při opření o břicho mě málem zabila! :D).

Co bych knize vytkla byla lehce odfláknutá korektura. Našla jsem minimálně jeden nepřeložený panel komiksu (a ne, nebylo to schválně neb tam zůstala angličtina nikoliv španělština, němčina či libovolný jazyk nepsaný latinkou), objevily se i problémy s nepasující grafikou a občasný překlep. To na podobné knížce prostě zamrzí.

Jednou z věcí, která mi nesedla byl kontrast toho, že každé jenom trochu "ostré" slovo bylo cenzurováno pomlčkou (můj b-že! Proč?), ale na druhé straně se objevily ilustrace výjevů pro dospělé a narážky na stejná témata. Hm.

Mimochodem, pokud si stejně jako já myslíte, že jde o knížku pro desetileté objevitele, tak se ošklivě pletete. Rozhodně to není dobrodružná kniha pro děti a ani mladší puberťáky. Vlastně bych skoro řekla, že je určená převážně dospělému publiku, které ocení klasicky vystřihnutý a bravurně zpracovaný příběh o putování napříč celým světem. A zajímavou grafiku!

Čtyři a čtvrt losa z pěti!

Jednou větou: Desátník Buchan jede na výlet!

Mimochodem, kdybyste si knihu chtěli koupit, tak ji najdete třeba v eshopu Knihy Dobrovský